INSIDE - OUTSIDE
„Inside – Outside“ je komorní přehlídka výtvarných prací klientů Domova sociálních služeb Vlašská, zařízení, které poskytuje služby občanům s mentálním postižením. Byla uspořádána jako doprovodná akce k výstavě Prinzhornovy kolekce v Domě U Kamenného zvonu. Název „Inside – Outside“ by měl být narážkou na konfrontaci vnitřního a vnějšího světa psychicky, duševně i mentálně narušených lidí – na střety reality a fikce, iluzí a skutečnosti. Zároveň výraz „outside“ symbolizuje i určité vybočování, výjimečnost a jedinečnost tohoto druhu umění.
Prezentace by měla být postupně rozšiřována i o práce dalších návštěvníků – například je naplánována návštěva 2 – 3 skupinek klientů z výše zmíněného zařízení, jejichž bezprostřední výtvarné reakce na interaktivní prohlídku výstavy Prinzhornovy kolekce zde budou také představeny. U některých autorů převažuje volba konkrétnějších námětů, u jiných je naopak preferována abstrakce. Vystavena je především kresba, malba a částečně i keramika a textilní tvorba. Některé obrázky jsou spíše optimisticky laděné, jiné mohou být více depresivnější. Záměrně byly vybrány především ty práce, u kterých je zřejmé, že autor byl minimálně omezován a že mu byl dán co největší prostor k vlastnímu vyjádření i k svobodné volbě tématu, případně i techniky. Takové výtvory se stávají nejhodnotnějšími výtvarnými díly i nejautentičtějšími diagnostickými materiály.
Přestože se v tomto případě jedná o autory s mentálním postižením (oproti duševně nemocným výtvarníkům z Prinzhornovy kolekce), hlavní podstata jejich umělecké tvorby je téměř shodná. Jedná se neškolenou, amatérskou tvorbu, která je ovlivněna a determinována pozměněnou psychikou autora. Pokud jde o typické rysy, lze mezi ně zahrnout důraz na detail blížící se určité specifické dekorativnosti a ornamentálnosti, výrazná barevnost a pestrost, často i prvoplánové uplatňování a interpretace symbolů, v dobrém slova smyslu i naivita, primitivnost, infantilnost, urputnost, případně energičnost, expresivita, upřímnost, spontánnost přesto však jistá „opatrnost“, mírná „křečovitost“ a preferování menších formátů. Autoři se často dostávají díky svému intenzivnímu zaujetí do určitého hypnotického stavu – „tranzu“, kdy jako by o sobě nevěděli a jako by se proměnili v jakási média – zprostředkovatele, což je i jistý způsob relaxace, uvolnění, terapie.
Zatímco duševní porucha je do jisté míry léčitelná, mentální retardace není nemoc, ale je to trvalý stav. Duševní choroba může být ovlivněna i sociálním prostředím a životním kontextem, mentální porucha je způsobena organickým poškozením mozku. Duševní nemoc se komplikovaněji identifikuje, její míra, stupeň a hranice jsou relativní. Mentální narušení je snadněji dešifrovatelné podle výkonů a rozumových schopností konkrétního člověka. Projevuje se omezením logického, abstraktního a mechanického myšlení, slabší pamětí i nevyzpytatelnými a nečekanými reakcemi v emocionální oblasti.
Právě vhodně vedená a přizpůsobená výtvarná tvorba se může stát jednou z nejúčinnějších metod terapie, když ostatní způsoby selhávají. Může dojít i k prolomení bariéry pasivity, mlčení a traumatického zážitku. Opravdu potřebná je atmosféra bezpečí, jistoty, důvěry, ale i svobody. V nejlepším případě může být navázána i fungující komunikace, která může rozvíjet dovednosti a zároveň kompenzovat případné nedostatky, pomoci alespoň částečně k integraci do běžnějšího sociálního prostředí. Důležité je správně zvolit techniku, navázat adekvátní dialog, ukázat cestu… Protože mentální poruchy mají negativní vliv i na chápání a užívání řeči a písma, používá se často u těžších stupňů tohoto postižení ke komunikaci právě jednoduchých obrázků, symbolů, piktogramů… Proto i zde můžeme nalézt důležité souvislosti s vizuálním vnímáním a výtvarnou činností. Takovýto alternativní způsob komunikace zvyšuje aktivitu, rozšiřuje možnosti, je vhodný pro osoby, které mají velké potíže při vyjadřování. Přestože mají tito lidé často i mírně omezenou manuální zručnost, jsou schopni vykonávat jednoduchou tvořivou práci pod odborným dohledem nebo v chráněném prostředí. Lektoři a vychovatelé by měli klást důraz na pozitivní motivaci, protože koncentrace na jakoukoliv činnost bývá v některých případech extrémně nízká.
Umění “art brut“, umění v syrovém stavu ( l´art brut), „outsider art“ je dnes již fenoménem. Nemělo by být ztotožňováno s arteterapií, která je jako jeden z několika základních typů psychoterapie postupem, který využívá také podobně výtvarného projevu jako hlavního léčebného prostředku – mají však k sobě v mnohém blízko. Seznamování veřejnosti s tímto typem umění je velmi důležité. Paradoxem je fakt, že mnozí z autorů děl, ve kterých lze dešifrovat evidentní kořeny expresionismu i dalších modernistických směrů a které můžeme v rámci prezentace Prinzhornovy kolekce vidět, byli popraveni v koncentračních táborech, takže se docenění své tvorby nikdy nedožili. Bylo by pro ně ale možná velkou poctou a satisfakcí, kdyby tušili, že jejich tvorba tolik zasáhne do vývoje moderních dějin umění. “Na počátku 20. století začali umělci hledat nové způsoby vyjádření. Revoluční přístup nastolili němečtí expresionisté. Zdůrazňovali cítění oproti myšlení, instinkt a intuici oproti rozumu a sen oproti realitě. Všechny tyto charakteristiky byly obsaženy v umění přírodních národů, dětských kresbách a v tvorbě duševně nemocných, které se staly zásadními inspiračními zdroji moderního umění.” (
http://www.artbrut.cz/)
Výchova a vzdělávání lidí s mentální retardací je dlouhodobý celoživotní proces, kdy je nutné znalosti a dovednosti neustále trénovat, opakovat, prohlubovat a rozvíjet. Důležité je odpovídající a vhodné zázemí – buď zodpovědná rodina nebo adekvátní profesionální pracoviště. Takovým je právě malostranský Domov sociálních služeb Vlašská, jehož záslužná činnost, smysluplné aktivity a jejich úspěšné výsledky signalizují pozitivní postoj společnosti k této problematice a rostoucí zájem o ní.
DOMOV SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VLAŠSKÁ
Domov sociálních služeb Vlašská se zaměřuje na podporu dospělých lidí s mentálním postižením. Snahou je, aby tito lidé měli možnost se co nejvíce aktivně účastnit běžného života, co nejvíce se zapojit do komunity v takovém rozsahu, jaký se naučí zvládat. Tento přístup ke klientům směřuje k jejich větší samostatnosti, svobodě, spokojenosti sám se sebou i s celým svým životem.
V současné době poskytuje Domov sociálních služeb Vlašská přibližně 120 lidem s mentálním postižením z celé Prahy pobytové a denní služby, které jsou situovány do 5 středisek a chráněných bytů.
Další aktivitou Domova je Informační centrum, které má významný podíl na prezentaci života lidí s mentálním postižením široké veřejnosti.Podpora klientů Domova sociálních služeb Vlašská se rozvíjí ve třech základních směrech:
- příprava na samostatné bydlení v běžné komunitě
- podpora práce a zaměstnávání – jednou ze součástí tohoto programu je Tréninková kavárna, která bude otevřena na jaře letošního roku ve Vlašské ulici a Kurz společenského chování, kde se klienti mají možnost naučit základním pravidlům etiket
- volnočasové aktivity, které významnou měrou zvyšují možnost klientů účastnit se každodenního společenského života, obohacovat jej a být jím obohacován – takovým příkladem je i výstava „Inside – Outside“, jejíž instalace v Domě U Kamenného zvonu spojuje lidi s postižením i bez….
místo:
"Blažejovna" v Domě U Kamenného zvonu,
Staroměstské nám. 13, Praha 1 - Staré Město
termín:
24.2. – 3.5. 2009
pořadatelé:
Galerie hlavního města Prahy a Domov sociálních služeb Vlašská
koordinace výstavy:
Diana Bubníková (DSSV), Lucie Haškovcová (GHMP)
http://www.ghmp.cz/,
http://www.dssv.cz/---------------------------------------------------------
Jedná se o výstavu "in progress" - ve vývoji - proto je teď úplně na začátku, takže počet prezentovaných výtvorů teprve ještě poroste a bude gradovat...
----------------------------------------------------------
(návod, jak se zde zorientovat: ...jeďte pořád dolů...)
